Velbloudí štafeta

Rozhovor s Tomášem Němečkem.

Velbloudí štafeta sice nepravidelně, ale stále pokračuje. Minule jsme pro Vás zpovídali Vlastu Buchtu, dnes přišel na řadu box to box centr Tomáš Němeček.

Věk: 25 let
Post: útočník
Mateřský klub: FbC Plzeň
Počet odehraných zápasů v základní části: 20
Body v základní části: 17 (11 gólů, 6 asistencí)
Trestné minuty: 10

Ahoj Tomáši,

k dnešnímu rozhovoru Tě nominoval Tvůj spoluhráč Vlasta Buchta. Teď máš možnost mu poděkovat nebo jeho volbu okomentovat.

Buchtiče zdravím, za nominaci mu asi teda děkuji a jsem rád, že konečně zjistil, který klub v Plzni je ten pravý. Jeho předchozí angažmá byla asi jen mladická nerozvážnost.

Jsi odchovanec FbC Plzeň, popiš nám svoji cestu napříč klubem.

Florbal jsem začal plácat někdy ve 2. třídě na černické základce. V té době už v FbC hráli moji tehdejší spolužáci Figouš (Filip Rybnikár) s Paulem (Válka), díky kterým jsem přišel do klubu nakonec i já. Tehdy jsme trénovali hlavně na legendární Roudné, že existuje i nějaká hala Lokomotiva jsem tou dobou neměl tušení. Postupně jsem prošel mládežnickými kategoriemi a všechno se ve florbale během té doby dost rychle měnilo a vyvíjelo. Kromě dvou let, které jsem pak v mužích strávil v pražských Athletics (nyní Panthers Praha), jsem věrný FbC.

Víme, že jsi v klubu působil i se svým mladším bratrem. Co způsobilo, že Ty ve své florbalové kariéře na rozdíl od Štěpána stále pokračuješ?

Asi to, že mě florbal stále baví a naplňuje, což u bráchy tak již nebylo. Kdybych se měl chodit na florbal v Plzni jen dívat, svrběly by mě ruce. Ale stihli jsme si spolu zahrát v jedné lajně v několika zápasech jak v mládeži, tak i v Áčku. A kdo ví, třeba si spolu ještě někdy někde zahrajeme.

Než se dostaneme k současné sezóně, shrň nám v krátkosti pocity z Tvého dosavadního působení v mužském Áčku v předchozích sezonách?

Strašně to letí, pamatuji si svou první sezonu, kdy jsem z juniorky do Áčka nakoukl, tehdy to trénoval Mandy (Marek Mandelbaum) s Vencou Michálkem. Byl jsem rád za každé střídání a spíš nosil pití a sbíral balonky. Není to zas tak dlouhá doba a dnes jsem v týmu skoro nejstarší. Naštěstí pár posledních starších borců v týmu ještě máme. Takže za těch pár sezon se ten tým hodně obměňoval a omladil.

Dostáváme se tedy k ukončené sezoně. Jak ji hodnotíš z týmového a osobního hlediska?

Převažují určitě klady, podařilo se udělat play-off, což nebylo úplně běžné v posledních sezonách. Navíc tým před sezonou opustilo několik opor a stálic, takže jsem byl sám zvědavý, co to s námi udělá. Myslím, že letošní sezona byla minimálně dobrým odrazovým můstkem pro příští sezonu, máme na čem stavět. A horší určitě nebudeme! Co se týče osobního hlediska, tam bych to nechal bez komentáře, nerad hodnotím sám sebe.

Sezona Vám skončila v rozběhnutém play-off vinou vyšší moci. Jaké byly Tvé pocity v pátek 13.3. bezprostředně po tom, co jsi zjistil, že si tento rok již nezahraješ? Jak ses s tím vyrovnal?

Radost jsem samozřejmě neměl, sice jsme v sérii prohrávali 2:0 na zápasy, ale myslím, že jsme všichni věřili tomu, že doma to vyrovnáme a vrátíme se na rozhodující zápas do Prahy. Ale situace holt byla taková, jaká byla. Alespoň týmy v play-down to měly letos bez nervů :-)

Jak jsi trávil dny v karanténě? Dostal se nějaký čas i florbal?

Karanténu jsem trávil studiem online a home officem, takhle na pár týdnů to vlastně nebylo zas tak špatné. Florbal jsem během karantény úplně vypustil, ani nevím, kam jsem naposledy hodil hokejku.

Jelikož bydlíš nyní mimo Plzeň, napadá mě otázka, jak zvládáš dojíždění?

Paradoxně lépe než přítelkyně, která nedojíždí :-) Ale ne, občas je to časově náročnější to vše skloubit dohromady, ale kdyby mi to za to nestálo, tak se na to už dávno vykašlu.

Musel ses nějak připravovat na letní přípravu?

Nijak zvlášť jsem se na letní přípravu nepřipravoval. Naštěstí, díky tomu zmiňovanému dojíždění, mám letní přípravu povolenou individuálně (zdravím Oliho). Postupně se k týmu připojím během srpna.

Blíží se častokrát zmiňovaný turnaj Czech Open. Minulý rok jsi jej kvůli zranění vynechal. Můžeš nám popsat, o jaké zranění se jednalo a jak se Ti přihodilo?

Bohužel, jeden z mála úspěchů posledních let a já u toho zrovna nebyl, možná je to tím. Byl jsem loni v létě na dovolené ve Vietnamu a vytřískal jsem se tam na motorce. Odnesli to „naštěstí“ jen natažené vazy v koleni, čímž jsem se o Czech Open připravil. Nejdřív mě to samozřejmě mrzelo, ale nakonec jsem byl rád, jak to vůbec dopadlo, protože tamní nemocnice moc dobré reference nemají.

Tento rok tedy již nevynecháš?

Snad ne, dovolenou už mám letos ve zdraví za sebou, takže pokud budu nominován, rád pojedu. (znovu zdravím Oliho)

Co očekáváš od nastávající sezony?

Jak jsem již říkal, očekávám, že se odrazíme od některých dobrých loňských výkonů a zařadíme se tak mezi poměrně širokou skupinu týmů, které si brousí zuby na postup do 1. ligy! A že nakonec těmi, co postoupí, budeme my.

Zajímavosti

Jaký týmový zážitek na hřišti v Tobě zanechal největší stopu za tu dobu, co jsi v FbC?

Napadá mě paradoxně play-down série s Turnovem před třemi lety. Jak se nám celá ta sezona týmově nedařila, tato série měla všechno. A pro nás hlavně vítězný konec, nebo alespoň nesetupující konec.

A Tvůj osobně nejlepší moment v FbC?

Asi rozhodující pátý zápas v již zmiňované sérii s Turnovem. Moc si zpětně zápasy nepamatuji, ale tenhle mi utkvěl v paměti.

A co nejhorší moment, který jsi v FbC zažil?

Z letošní sezony určitě blamáž s Panthery, tam jsem po první třetině raději přestal počítat góly v naší síti. A ještě letošní zápas proti TJ Kobylisy. Byl to hned první zápas sezony, těšil jsem se na něj, ale hráli jsme naprosto strašidelně, nevycházelo nám vůbec nic a navíc se hrálo na tamním povrchu, který bych si nedal ani do garáže. Moc optimistické vyhlídky jsem tenkrát do sezony neměl.

Z lehčího soudku

V Áčku jste poměrně vyhlášení tím, že se spolu nenudíte. Můžeš prozradit nějakou zákulisní historku spojenou s florbalem, kterou považuješ za rozumnou ke zveřejnění?

Máme v týmu pár známých borců, se kterými se nikdy nikdo nenudí, ale nic bych tu radši neventiloval.

Nominace

Kterého svého spoluhráče bys nominoval k dalšímu rozhovoru?

Jako dalšího nemůžu nominovat nikoho jiného než našeho kapitána, šéftrenéra a mistra videorozborů, Jardu Täubera. Podle mě jednou po Pavlovi s Liborem převezme i to prezidentování klubu. A chtěl bych mu poděkovat za to, že nejsem v týmu nejstarší.